Knižní navigace

Jsem zamilovaná. Miluji svůj život. Je plný chyb, je plný zvratů, plný koření a barev, ale je opravdu plný. Naplňující a stravující a někdy je ho těžko žít, ale je můj a jiný nechci. Mám víru.

Věřím totiž, že všechno se děje správně. Že my sami formujeme svoje životy tak, abychom dospěli k určitému poznání. A když jsme dostatečně bdělí a pozorní a dokážeme vidět svůj život s odstupem, pochopíme, že žijeme správně a každá jednotlivá událost nás posouvá a podporuje. A ve mě narůstá pocit klidu. Pocit, že všechno špatný, co jsem prožila, jsem prožila právě proto, abych pochopila, že už nemusím. Že už nechci. Že můžu odložit svoje trápení stejně jednoduše jako věci, které už nechci. Nepotřebuju. Není v tom kouzlo ani trik, je v tom jen ta úplná čistota. Už nechci. Odmítám.

A po rozhodnutí jít dál bez zátěže najednou začne člověk jinak dýchat a jinak vidět. A já se zamilovala.

Do každé vybalené krabice zbavené zbytečností, do srovnaných skříní a zásuvek psacího stolu. Do mých váz, které mě provázejí životem už tak dlouho, a do každého chleba, který namažu dětem k snídani u našeho stolu. Odkládám zbytečné věci, zbytečné snahy. Falešné představy a nereálné sliby.

Nikdo nám neslibuje, že život bude snadný, ale přesto to od něj očekáváme. Já tuhle představu odkládám a beru den po dni tak, jak to přichází. Ve vlnách radosti, smutku, únavy nebo naděje. Tohle je můj život a já s ním chci být až do konce.

Aňa Geislerová, P.S.